|
|
Televizní zprávy jako komunikát
Ružbacká, Jana ; Holanová, Radka (vedoucí práce) ; Janovec, Ladislav (oponent)
Bakalářská práce Televizní zprávy jako komunikát se zabývá analýzou hlavních zpravodajských relací České televize (relace Události) a TV Nova (relace Televizní noviny). První část práce, teoretická, vysvětluje důležité termíny jako například zpráva, publicistický styl, zpravodajství a zpravodajský styl. Praktická část je zaměřena na analýzu zpravodajských pořadů z pohledu jednotlivých jazykových rovin (morfologická, lexikologická, syntaktická, rovina infotainmentu a bulvarizace zpráv). Analyzovány jsou náhodně vybrané 3 dny (16. 1., 17. 1. a 18. 1. 2012). Cílem analýzy bylo najít shodné rysy obou zpravodajství, popř. odlišnosti. Práce je zakončena celkovou shrnovací analýzou. Nechybí analýza headlines a úvodních částí zpravodajských relací, srovnání relací z hlediska délky jedné zprávy.
|
|
|
Etika práce se synchronem v televizním zpravodajství a publicistice
Černá, Zuzana ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Šmíd, Milan (oponent)
Bakalářská práce Etika práce se synchronem v televizním zpravodajství a publicistice rozebírá problematiku užití synchronních výpovědí v rámci mediálních obsahů a způsob jejich úpravy. Vše je zasazeno do etického rámce a snaží se odpovědět na otázku, kam až může novinář zajít, aby se nedopustil manipulace s originálem. Dílčí částí této práce je také analýza reportérských vstupů, stand-upů. Analýza mapuje práci všech tří celoplošných televizních stanic, respektive jejich hlavních zpravodajských relací. Na vybraných příkladech se snažím demonstrovat největší chyby, kterých se reportéři z mého pohledu dopustili. Předmětem druhé části analýzy jsou dva konkrétní případy práce se synchronem, které byly zpochybněny. Prvně se jedná o případ napadení České televize za vytržení slov z kontextu ze strany politika Petra Nečase. Druhou, již uzavřenou záležitostí, se zabývala i Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Jde o událost z jara roku 2010, kdy do médií unikl neformální rozhovor tehdejšího předsedy ODS Mirka Topolánka pro magazín LUI. V prvních dvou kapitolách přidávám teoretický rámec jak od filozofických tak mediálních teoretiků, včetně popisu kodifikovaných pravidel vycházejících z etických kodexů České televize a BBC i zákonů. Třetí kapitola tvoří přechod od teorie k praxi a prostřednictvím...
|
|
|
Analýza duálního systému televizního vysílání ve Francii z hlediska zpravodajství
Švihelová, Veronika ; Šmíd, Milan (vedoucí práce) ; Trampota, Tomáš (oponent)
Diplomová práce "Analýza duálního systému televizního vysílání ve Francii z hlediska zpravodajství" se zabývá televizním vysíláním ve Francii, jeho vývojem a současností. Ve výzkumné části této práce se autorka snažila popsat zpravodajství dvou nejvýznamnějších francouzských televizních stanic a srovnat jej s adekvátními protějšky v České republice. Cílem bylo zjistit, zda veřejnoprávní a soukromé televizní stanice vykazují některé společné rysy, a ty následně definovat a popsat. Účelem tohoto výzkumu pak bylo ověřit hypotézu, zda soukromé televizní stanice vykazují ve svých zpravodajských relacích i přes své specifické rysy dané kulturou a odlišnostmi různých zemí shodné prvky, týkající se jejich obsahu, typů zpráv a univerzálně platných metod, jak přilákat diváky a zvýšit sledovanost. Autorka se snažila pomocí výzkumu najít a definovat tyto prvky prostřednictvím porovnání hlavní zpravodajské relace na vybrané celostátní komerční televizi ve Francii s jejím českým protějškem a následným srovnáním s podobnou dvojicí stanic ve veřejnoprávním sektoru. Autorka práce se přitom opírá o předpoklad, že soukromé televizní stanice tíhnou k infotainmentu, tedy ke snaze zprávy udělat "zábavnými" často na úkor jejich informační hodnoty, aby přilákaly diváky k televizním obrazovkám. Proto tato diplomová práce...
|
|
|
Role moderátora televizního zpravodajství. Komparativní analýza veřejnoprávní a komerční televize.
Baráková, Tereza ; Železný, Jakub (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Diplomová práce pojednává o roli moderátora televizního zpravodajství. Zaměřuje se na původ moderátorů, princip a charakteristiku jejich profesních předpokladů a na rozdíly mezi moderátory veřejnoprávní a komerční televize. Primární rolí moderátora je informovat publikum o aktuálním dění, ale především zůstat objektivní a být neutrální a důvěryhodný, nezapojovat tedy do projevu vlastní emoce. Jeho hodnoty se ale mohou lišit vzhledem k vysílacímu systému televize. V rámci jeho role v televizní společnosti může představovat určitý prvek v sebeprezentaci médií. Práce se zabývá rozborem práce moderátorů komerční i veřejnoprávní televize, analyzuje emoční a profesní aspekty jeho práce a jeho podíl na tvorbě zpravodajské relace. Výzkum se uskutečnil i mezi publikem, které určuje hlavní charakteristiky a funkce moderátorů.
|
|
|
Rámcování Evropské unie v českém televizním zpravodajství
Bolková, Anežka ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Diplomová práce mapuje charakter českého televizního zpravodajství o Evropské unii. EU zde slouží jako typický příklad vzdálené, abstraktní entity, se kterou většina veřejnosti nemá vlastní přímou zkušenost, a kde se proto média stávají primárním zdrojem informací, ale i interpretací evropského dění. Právě televizní zpravodajství je přitom ve výzkumech veřejného mínění dlouhodobě uváděno jako hlavní zdroj informací o Evropské unii pro většinu Evropanů. Cílem práce je nabídnout srovnání charakteru evropského zpravodajství tří největších českých televizních stanic, tedy České televize, Novy a Primy. Metodou kvantitativní obsahové analýzy je zkoumán celkový objem odvysílaného zpravodajství o Evropské unii, jeho tematická struktura, tón, přítomní aktéři a instituce, metodou kvalitativní analýzy rámcování jsou pak odhalovány přítomné rámce. Zjištěné výsledky jsou zároveň zasazeny do celku dosavadního poznání v této oblasti.
|
|
| |
|
|
Aplikace chytrých telefonů v televizním zpravodajství České televize
Homolka, Jan ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
Technologie pro záznam televizního obrazu a jeho přenos do redakce procházejí od svého vzniku změnami, které výrazně ovlivňují produkci televizního zpravodajství. Technologický vývoj předcházel i vzniku mobilního žurnalismu, tedy aplikace chytrých mobilních telefonů v produkci televizního zpravodajství. Cílem této práce je popsat aplikaci nejnovější technologie, chytrých telefonů, v televizním zpravodajství České televize. Hlavním přínosem práce je zjištění stavu současného využívání chytrých telefonů v České televizi včetně výhod a nevýhod, které přináší. Prostor v práci je věnován také podmínkám, za kterých se mobilní žurnalismus v této organizaci rozvinul, a možnému budoucímu využití. První část práce je teoretická a uvádí čtenáře do kontextu technologického vývoje, bez kterého by ke vzniku mobilního žurnalismu nedošlo. Druhá část práce je případovou studií aplikace chytrých telefonů v televizním zpravodajství České televize. Pro získání dat byla využita analýza kvalitativního rozhovoru s externím redaktorem České televize.
|
|
|
Multitasking jako jeden z projevů konvergence audiovizuálních médií
Mičke, David ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Kasík, Pavel (oponent)
Primárním cílem této práce je zjistit, do jaké míry se projevuje mediální multitasking, jakožto v posledních 20 letech vzrůstající fenomén v příjmu mediálního obsahu ve vysílání zpravodajských stanic. Výzkumný vzorek sestává z české stanice ČT24, britské BBC News a mezinárodní verze americké stanice CNN. V teoretické kapitole je v základních pojmech a konceptech vysvětlen termín konvergence v mediálním prostředí; v návaznosti na to je obsažena i část věnovaná konkrétním důsledkům konvergence v audiovizuálních médiích, s čímž je spojen i multitasking, jehož původu, příčinám rozvoje a vlivu na lidské kognitivní vnímání se práce také věnuje. Právě na multitasking jako čím dál častější formu mediálního příjmu reagují i zmíněné televizní stanice. V obrazové analýze technických kódů souvisejících s multitaskingem, která byla prováděna na všech stanicích po dobu jednoho týdne, jsou zdůrazněna specifika oněch stanic. Obsažena je i komparace rozdílů mezi danými stanicemi.
|
|
|
Využití sociálních sítí ve zpravodajském pokrytí povodní 2013 na ČT24
Brendlová, Ellen ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Šmíd, Milan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá využitím sociálních sítí v mimořádném kontinuálním vysílání ČT24 při povodních v červnu 2013. V teoretické části popíšu fenomén občanského žurnalismu a zaměřím se na sociální sítě v souvislosti s využitím pro zpravodajské účely. Následně se budu věnovat zpravodajské stanici ČT24. Stručně popíšu základní schéma vysílání a zmíním možnost interakce s diváky při mimořádných situacích. V souvislosti s tématem práce připomenu využití sociálních sítí ve vysílání ČT24 při povodních v roce 2010. Cílem praktické části práce bude zjistit, do jaké míry tato zpravodajská stanice využívala informace od diváků ze sociálních sítí, v jakém poměru v nich byly zastoupeny konkrétní sociální sítě a v jakém poměru šlo o text, fotografie a videa. Následně budu zjišťovat, na jaké oblasti byla v rámci pozorovaných dnů zaměřena pozornost a jakým způsobem byly konkrétní materiály vybírány, aby přispěly k lepší informovanosti diváků. Budu analyzovat, jak se počet vstupů zástupců divize Nová média ČT ve vysílání s ohledem na vývoj situace měnil a zda dokázaly prezentované materiály nahradit nepřítomnost reportéra na místě.
|
|
|
Zpravodajství ČT a spisovná výslovnost
Augustinová, Tereza ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Kučera, Štěpán (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na analýzu spisovné výslovnosti v mluveném projevu profesionálních mluvčích zpravodajského pořadu České televize Události. Toto veřejnoprávní médium bylo vybráno, protože ve svých kodexech garantuje vysokou jazykovou úroveň a jelikož je jejím profesionálním mluvčím připisována funkce řečových vzorů. Základním cílem práce je analyzovat postavení hovorové spisovné češtiny a spisovné češtiny v současném mediálním diskursu. Toto téma reflektuje diskuzi o postavení obecné češtiny. Práce pojednává o příčinách vzniku této diskuze a nastiňuje důsledky, které by vyvolalo postavení obecné češtiny jako prestižní národní variety. V teoretické části jsou obecně shrnuty základní pojmy a souvislosti, které se pojí k tématu. Praktická část obsahuje popis sledovaného materiálu a postup analýzy. Analýza odhaluje nedostatky profesionálních mluvčí na pozadí ortoepické normy a charakterizuje jejich možné příčiny a důsledky. Nejčastěji vyskytovanými nenormativním odchylkami byly nedostatky v kvalitě a kvantitě vokálů, nenormativní realizace spojení samohlásek jako asimilace způsobu a asimilace místa, nenormativní znělostní asimilace, chybná intonace koncových a nekoncových větných úseků a opomenutí slovního rázu a přízvuku.
|
host ::
RSS.